O víkendu uplynulo 70 let od oběšení Milady Horákové komunisty. Celá republika si připomínala tuto strašlivou tragédii a vzpomínala na statečnou ženu. Milada Horáková byla právnička, bojovnice a taky matka. O mnoho let později byly vydány dopisy napsané ve vězení, jeden z nich byl adresovaný i její dceři. Při jeho čtení jsem přemýšlela, co bych své dceři napsala já o nynějším společenském a politickém dění. I když jde o dvě zcela odlišné a v mnoha věcech i neporovnatelné okolnosti, mnoho věcí se i přes Sametovou revoluci nezměnilo. Ba naopak. Někteří lidé přisluhovající bývalému režimu rozhodují o našich osudech více než je zdrávo. Proto jsem sepsala pár bodů, můžeme je nazvat takovým defenestračním dopisem své dceři, která sice ještě neumí číst, ale představuje jednu z budoucích generacích, jež bude rozhodovat o směřování společnosti v budoucnu.
Milá dcero,
narodila ses do doby umožňující neomezené možnosti, můžeš cestovat, čerpat mnoho informací, koupit si téměř cokoliv, být čímkoliv chceš. Můžeš si vybrat své pohlaví, sexuální orientaci, zemi, kde strávíš svůj život.
Doba se neskutečně posunula, vyvinula nové technologie, ale taky přinesla mnoho nečekaných situací. Jsi z generace, která slovo represe nezažila, přesto se o ni politické strany stále snaží. Sice si o komunismu budeš číst v učebnicích dějepisu, ale věř, že i on se může vrátit snáze než se zdá, může být převlečený v jiném kabátě. A tak tě prosím, važ si svobody, demokracie, respektuj názory druhých, i oni tě mohou něco naučit. Snaž se věci soudit objektivně. Někdy je lepší pomlčet a vyjádřit se s rozumem, než hystericky komentovat na sociálních sítích a vyzývat druhého člověka „k chcípnutí.“ Pamatuj, že demokracie je velmi křehká a byla několikrát rozbita „dobrým úmyslem!” Buď proto ostražitá, může se ti to jedině hodit. Vaše generace bude pravděpodobně bojovat za jiné ideály, názory, než ta má a to je v pořádku, svůj názor si musíš na věci udělat sama, nechť ti k tomu ale přispěje i názor někoho ze „starší“ generace.
Jedno mě, ale trápí a nevím, zda ti budu moci pomoci, jak bych chtěla. Vůbec netuším, jaká bude tvá ekonomická situace, jako matka bych si přála, aby byla ta nejlepší a ty jsi byla spokojená, s málem nebo s mnohem. Nicméně už kroky nynější vlády zadluží několik generací dopředu takovým způsobem, že moc nevidím východisko z dluhu. Pořád doufám v lepší mobilizaci lidí k poražení vlády podporované komunisty. Taky věřím v nové, slibnější a minulostí nezatížené politické strany, které vdechnou čerstvý vítr do politiky a společnosti.
Ať se do tvých 18. narozenin, kdy budeš moci poprvé volit, stane cokoliv, doufám, že vždy zvolíš dle svého nejlepšího uvážení. Možná se mnou v mnohém nebudeš souhlasit a taky mi určitě některé věci vyčteš, jedním si však můžeš býti jistá. Vždy tu budu pro tebe, budu tě mít ráda a zároveň se ti budu snažit vštípit povědomí o historii, která je důležitá, proto aby se neopakovala! Třeba ten dopis ještě několikrát v budoucnu změním, myslím si, že pointa vždy zůstane stejná! Přistupuj k svobodě s láskou a pokorou!
Tvá máma
