Největší těžební společnost černého uhlí OKD vlastněná státem, resp. společnosti Prisko, se ocitla v krizi, o které by naše vláda nejraději pomlčela. OKD se do hledáčku médií poslední dobou dostávalo skrze prudký nárust nakažených horníků.
Krajské volby se blíží a Moravskoslezský kraj vedený hejtmanem za ANO se ocitne před velkou zkouškou. OKD je jeden z největších zaměstnavatelů v tamním regionu. Zatímco vláda před pár lety slibovala prodloužit težbu až do roku 2030, nyní se ukazuje, že útlum OKD nastane dřív než se očekávalo, nejenom díky krizi způsobené koronavirem.
Podle Českého rozhlasu vedení OKD požádalo stát o proplacení 1,2 miliardy korun, které pokryjí náklady, jež společnost vynaložila ze svých vlastních kapes pro útlum těžby. Úpadek je nevyhnutelný ze dvou důvodů. Za prvé, cena uhlí výrazně klesá a za druhé dochází k přechodu na více ekologické zdroje i díky směrnicím Evropské unie. Společnost, jejimž vlastníkem je stát, tak musí kompenzovat vzniklé ztráty, které jsou nevyhnutelné. Zda vláda požadovanou částku vyplatí je zatím v jednání. Ministryně financí Alena Schillerová dle svých slov bude situaci řešit až po schválení státního rozpočtu s největším schodkem v české historii.
Společnost OKD je přehazována mezi vlastníky (stát vs. podnikatelé) jak horký brambor už nějakou dobu. Vláda Andreje Babiše v ní viděla kdysi potenciál jak si zajistit voliče, najít nepřítele státu a zároveň převzít moc nad dalším strategickým podnikem. Ovšem jak postupem času vyplouvá na povrch, těžební společnost není pro nynější vládní zástupce už důležitá. Posloužila svému politickému účelu a nyní je čas ji pěkně potichu uspat, nejlépe bez pozornosti veřejnosti a médií.
Jak stát k OKD znovu výhodně přišel
V roce 2016 vyhlásila společnost OKD pod svým tehdejším vedením akciové společností NWR insolvenční návrh na sebe sama. Věřitelé se pak přihlásili o pohledávky ve výši 20 miliard korun, které jim ale posléze byly zamítnuty insolvenčním správcem, který byl zvolen za podivných podmínek. Jednak neměl zkušenost s podobně velkým a podobně zaměřeným podnikem, a jednak se šuškalo o jeho spojení se samotným Babišem. Nakonec byl schválen plán na prodej OKD zpět do rukou státu za 80 miliónů korun. O tom, že najednou cena razantně klesla není pochyb. OKD se celkově prodávalo pod svou cenou, už od samého počátku. Stát udělal několik významných chyb již v první privatizaci podniku, avšak neustále si je odmítá přiznat. Raději chtěl získat OKD zpět,a to za nejnižší možnou cenu. Jak by situace vypadala, kdyby bylo vyhověno pohledávkám největšího věřitele společnosti, londýnské banky Citibank již zůstává ve hvězdách. Jelikož Lee Louda pěkně vyšachoval akcionáře ze hry a připravil půdu pro další privatizaci.
Zatímco prezident Zeman osočil Bakalu ze zpronevěření až 100 miliard korun z OKD, soudy to vidí jinak. Citibank zastupující věřitele dluhopisů podala žalobu na insolvenčního správce Loudu, který odmítl její pohledávky a tak se banka nemohla zůčastnit insolvečního řízení, ve kterém by byla největším věřitelem. V roce 2019 ostravský soud pohledávky Citibank uznal za platné. Rozhodnutí sice není zatím pravomocné, protože došlo odvolání k vyšší instanci ze strany státního zástupce i strany zastupujícího insolvenčního správce. Soudy nadále trvají, ale jejich nynější rozhodnutí ukazují na další pochybení ze strany státu, který si je však nepřizná a bude se soudit dál. Peníze daňových poplatníků tak budou užity na soudní spor, který, pokud jsou soudy skutečně nezávislé, připraví stát o čest a peníze.
Politické zneužití OKD
Postupem času se ukazuje, že šlo o skvělý politický tah, jak si získat voliče. Za pád OKD mohou přeci nenasytní podnikatelé a stát jako spasitel přišel v pravý čas. Babiš s heslem ,,řídit stát jako firmu” pořád boduje u velké části veřejnosti. Jenomže právě on sám představuje jednoho z nejagresivnějších podnikatelů současné doby. Není schopen reflexe, čerpá neoprávněně dotace, rád likviduje konkurenci přímo pod záštitou státu. Zeman, který zase rád osočuje Bakalu, vyznamenal jednoho z nejvíce kontroverzních podnikatelů Pavla Krúpu přímo státním vyznamenáním a sám se obklopuje lidmi, kteří z něj spíše dělají loutku ve prospěch svých vlastních obchodních zájmů. Dvě vysoce postavené osobnosti české politiky rádi kopou do bývalých majitelů OKD, přitom oni sami mají na svém kontě více škraloupů. Přesto jim situace kolem těžební společnosti dál skvěle slouží k odvrácení pozornosti od svých vlastních chyb.
Kdy dojde k rozhřešení případu OKD?
Situaci kolem OKD lze velmi dobře politicky zmanipulovat. Mnoho vládních stran se neustále dožaduje dopadení viníka. Jenomže kdo je skutečný viník? Kdyby došlo na slova vládních představitelů nejspíše by policie i soudy již dávno zasáhly. Přesto se pořád pohybujeme v bludném kruhu vyšetřování, které neustále přináší stejné nejednoznačné výsledky. I když byla ustanovena vládní vyšetřovací komise, případ se nepohnul. Ačkoliv OKD pro politiky představuje výhodné téma, spíše je díky nim neustále politicky využíváno. Horníkům a bývalým akcionářům to nic nepřínáší. Politici by tak neměli řešit minulost a spíš se soutředit na budoucnost, kdy dojde k definitivnímu útlumu OKD. Co pak bude se zaměstanci? Či jak se vypořádá stát se svým vlastním pochybení v případě rozhodnutí insolvenčního správce v neprospěch akcionářů?
