I když nás trápí koronavirus a s ním spojené dopady ekonomické i společenské, vláda se postupně připravuje na výstavbu dalšího reaktoru jaderné elektrárny Dukovany. Celý plán má mnoho příznivců i odpůrců, nicméně i když pro mnohé nastává ekonomická krize, Babišova vláda dostavbu velmi protěžuje.
Nynější vláda nezastává moc ekologické postoje, jádro se tedy pro ně jeví jako jedna z nejvíce “zelených” variant. Co jiného jim totiž zbývá? Uhelné elektrárny narážejí na odpor ekologických aktivistů i samotné Evropské únie, navíc stát jich pod kontrolou moc nemá a zdroje z OKD se brzo vytěží. Logicky tedy směřuje svou pozornost k jádru, které je druhé na žebříčku výrobců elektřiny. Na jednu stranu logický krok, na druhé straně zde máme podivné machinace.
Nejvíce se shlédli v dostavbě Dukovan komunističtí politici, kteří dlouhodobě jdou na ruku Babišovi. Tvrdí, že jde o budoucnost energetiky. Budoucnost pro další generace, pro nás, občany. Jenomže co tahle jejich vize budoucnosti pro nás vlastně znamená? Zde přináším několik důležitých bodů, ke kterým bychom, jako daňoví poplatníci a občané demokratické země, neměli být lhostejní a vzít je v potaz.
Zadlužení nás i dalších generací – plánovaná výstavba má nyní přijít na zhruba 150 miliard korun, její ukončení by mělo být zhruba v roce 2036. Všichni víme, jak u nás státní stavby probíhají. Dálnice jsou u nás jedny z nejdražších v Evropě a jejich rozpočet neustále roste. Proto vládní optimistické výhledy můžeme brát pouze jako špatný vtip. Ze zahraničí je navíc průkazné, že výstavby jakýchkoliv jaderných reaktorů se prodražily mnohem více a délka výstavby je také protahována. Zda-li se Česká Republika dokáže držet svých plánů je otázkou, na kterou asi známe všichni odpověď. Ta rozhodně není pozitivní.
Financování – kdo vlastně bude financovat výstavbu? Tuto poctu si přehazovali mezi sebou jako horký brambor ČEZ a stát. Zatímco Beneš (ČEZ) by rád financování státem, Babiš se do toho nehrnul. Babiš chtěl, aby se ČEZ postaral sám o sebe. Do toho pak vstoupil Zeman, co by zastánce ruské propagandy. Nejprve se vyjádřil kladně k financování přímo Ruskem, jako to bylo v případě maďarské elektrárny Paks. Tajnou dohodu uzavřel maďarský premiér Orbán s Putinem, Rusko poskytlo Maďarsku půjčku, kdy mělo zaplatit 80% výstavby a zároveň i postavit nové bloky. Postupem času se ukazuje, že to není zas tak výhodné. Výstavba se prodlužuje a Maďarsko nad ní nemá žádnou kontrolu, financování se zdražuje a smlouvu nelze vypovědět. Zeman sice později své tvrzení otočil a přikláněl se k výstavbě bez financování státem, ale víme jak má Zeman Rusko rád.
Geopolitický vliv – dostáváme se k dalšímu bodu. Skryté ovlivňování. Ovlivňování politiky ve prospěch určitého státu tu bylo vždy a bohužel i bude dál. Nicméně již v roce 2018 si diplomaté zemí (Jižní Korea, USA nebo Francie), které se ucházely o výstavbu reaktorů, stěžovali na rostoucí ruský vliv tlačící na českou vládu. Rusko je velmi chytré a určitě nebude smlouvu přizpůsobovat českým požadavkům, ale vypracuje si ji, co nejvýhodněji pro sebe. Poslední dobou stále vyplouvá na povrch čím dál tím větší náklonost Zemana a jeho týmu k Rusku a Číně. Chceme-li zachovat demokracii, měli bychom se před nimi mít stále na pozoru.
Vlastník – kdo nakonec je vlastníkem celého projektu? Odpověď dlouho dobu nejistá. Rusko, ČEZ, stát? Podle posledních modelů to budou dceřinné společnosti ČEZU, ten pak bude mít možnost předat celý projekt státu. Nicméně budoucnost ukáže, kdo bude koncovým vlastníkem.
Koronavirus – přítel dostavby
Plány na výstavbu Dukovan jsou připravovány pěkně potichu, stranou a ve stínu koronavirové krize. My, jako daňoví poplatníci přijdeme k hotovému, resp. nám bude naservírován již kompletní návrh, pokud budete mít námitky, máte smůlu. Celé je to již vše domluvené. I když se od začátku mluvilo o možnosti výstavby ruskou firmou, nynější informace tuto zprávu pouze lehce dementují. Možná jenom pro uklidnění veřejnosti, která se poslední dobou začíná probouzet a zjišťovat si souvislosti. Zeman – jeho poradci – Babiš – Havlíček – Beneš tandem rozhodující o budoucnosti energetiky v naší zemi a resp. i o naší budoucnosti. Jaká asi bude? Můžeme se pouze modlit, abychom nedopadli jako v Černobylu.
